válečné dokumenty
Hitlerův výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava
Po tisíc let náležely k životnímu prostoru německého národa česko-moravské země. Násilí a nerozum vytrhly je svévolně z jejich starého historického okolí a posléze jejich zapojením do umělého útvaru Česko-Slovenska vytvořily ohnisko stálého neklidu. Od roku k roku zvětšovalo se nebezpečí, že z tohoto prostoru - jako již jednou v minulosti - vyjde nové nesmírné ohrožení evropského míru. Neboť česko-slovenskému státu a jeho držitelům moci se nepodařilo organisovati rozumně soužití národních skupin, v něm svémocně spojených, a tím probuditi a zachovati zájem všech zúčastněných na udržení jejich společného státu. Tím však prokázal svou vnitřní neschopnost k životu a propadl proto nyní také skutečnému rozkladu.
Německá říše však nemůže v těchto pro její vlastní klid a bezpečnost stejně jako pro obecné blaho a obecný mír tak rozhodně důležitých oblastech trpěti žádné trvalé poruchy. Dříve nebo později musela by nésti nejtěžší důsledky jako mocnost dějinami a zeměpisnou polohou nejsilněji interesovaná a spolupostižená. Odpovídá tudíž příkazu sebezáchovy, jestliže Německá říše jest rozhodnuta zasáhnouti rozhodně k zajištění základů rozumného středoevropského řádu a vydati nařízení, která z toho vyplývají. Neboť dokázala už ve své tisícileté dějinné minulosti, že díky jak velikosti, tak i vlastnostem německého národa jediná jest povolána řešiti tyto úkoly.
Naplněn vážným přáním sloužiti opravdovým zájmům národů sídlících v tomto životním prostoru, zajistit národní svébytnost německého a českého národa, prospěti míru a sociálnímu blahu všech, nařizuji tudíž jménem Německé říše jako základnu pro budoucí soužití obyvatelů těchto oblastí toto:
(1) Části bývalé Česko-Slovenské republiky, obsazené v březnu 1939 německými oddíly, náleží od nynějška k území Velkoněmecké říše a vstupují jako "Protektorát Čechy a Morava" pod její ochranu.
(2) Pokud obrana Říše toho vyžaduje, učiní Vůdce a říšský kancléř pro jednotlivé části těchto území úpravu od toho odchylnou.
(1) Obyvatelé protektorátu, kteří jsou příslušníky německého národa, stávají se německými státními příslušníky a podle předpisů zákona o říšských občanech z 15. září 1935 (Říš. Zák. I., str. 1146) říšskými občany. Pro ně platí tudíž také ustanovení na ochranu německé krve a německé cti. Podléhají německé soudní pravomoci.
(2) Ostatní obyvatelé Čech a Moravy stávají se státními příslušníky Protektorátu Čechy a Morava.
(1) Protektorát Čechy a Morava jest autonomní a spravuje se sám.
(2) Vykonává svoje výsostná práva, náležející mu v rámci protektorátu, ve shodě s politickými, vojenskými a hospodářskými potřebami Říše.
(3) Tato výsostná práva jsou vykonávána vlastními orgány a vlastními úřady s vlastními úředníky.
Hlava autonomní správy Protektorátu Čechy a Morava požívá ochrany a čestných práv hlavy státu. Hlava protektorátu potřebuje pro výkon svého úřadu důvěry Vůdce a říšského kancléře.
(1) Jako zástupce říšských zájmů jmenuje Vůdce a říšský kancléř "Říšského protektora v Čechách a na Moravě". Jeho úřední sídlo jest Praha.
(2) Říšský protektor jako zástupce Vůdce a říšského kancléře a jako zmocněnec říšské vlády má úkol pečovati, aby bylo dbáno politických směrnic Vůdce a říšského kancléře.
(3) Členové vlády protektorátu jsou potvrzování říšským protektorem. Potvrzení může býti odvoláno.
(4) Říšský protektor jest oprávněn dáti se informovati o všech opatřeních vlády protektorátu a udíleti jí rady. Může podati námitky proti opatřením, která by byla s to poškoditi Říši a je-li nebezpečí v prodlení, vydati nařízení nutná ve společném zájmu.
(5) Od vyhlášení zákonů, nařízení a jiných právních předpisů, jakož i od výkonu správních opatření a pravoplatných soudních rozsudků jest upustiti, podá-li říšský protektor námitky.
(1) Zahraniční věci protektorátu, obzvláště ochranu jeho státních příslušníků v cizině, zastává Říše. Říše povede zahraniční věci tak, jak to odpovídá společným zájmům.
(2) Protektorát obdrží zástupce u říšské vlády s úředním označením "vyslanec".
(1) Říše poskytuje protektorátu vojenskou ochranu.
(2) Vykonávajíc tuto ochranu, udržuje Říše v protektorátu posádky a vojenská zařízení.
(3) Pro udržení vnitřní bezpečnosti a pořádku může protektorát zříditi vlastní sbory. Organisaci, početní sílu a výzbroj určí říšská vláda.
Říše vykonává bezprostřední dohled na dopravnictví, jakož i na pošty a telekomunikace.
Protektorát náleží k celnímu území Německé říše a podléhá její celní výsosti.
(1) Zákonitým platidlem jest vedle říšské marky až na další koruna.
(2) Poměr obou měn navzájem určí říšská vláda.
(1) Říše může vydávati právní předpisy s platností pro protektorát, pokud toho vyžaduje společný zájem.
(2) Pokud je dána společná potřeba, může Říše převzíti do vlastní správy správní obory a zříditi k tomu potřebné vlastní říšské úřady.
(3) Říšská vláda může učiniti opatření potřebná k udržení bezpečnosti a pořádku.
Právo platné nyní v Čechách a na Moravě zůstává v účinnosti, pokud neodporuje smyslu převzetí ochrany Německou říší.
Říšský ministr vnitra vydá v dohodě se zúčastněnými říšskými ministry právní a správní předpisy potřebné k provedení a doplnění tohoto výnosu.
V Praze dne 16. března 1939.
Vůdce a říšský kancléř:
Adolf Hitler
Říšský ministr vnitra:
Dr. Frick
Říšský ministr zahraničí:
Ribbentrop
Říšský ministr a přednosta říšské kanceláře:
Dr. Lammers
PROHLÁŠENÍ NĚMECKÉ A ČESKOSLOVENSKÉ VLÁDY
Berlín 15. března 1939
Vůdce a říšský kancléř v přítomnosti říšského ministra zahraničí von Ribbentropa přijal dnes v Berlíně československého presidenta dr. Háchu a československého ministra zahraničí dr. Chvalkovského na jejich přání. Na schůzce byla zcela otevřeně projednána velmi vážná situace, která nastala na území dosavadního československého státu v důsledku událostí posledních týdnů.
Obě strany souhlasně vyjádřily přesvědčení, že cílem všeho jejich úsilí musí být zajištění klidu, pořádku a míru v této části střední Evropy: Československý president prohlásil, že ve prospěch této věci a pro dosažení konečného usmíření klade osud českého národa a země s plnou důvěrou do rukou vůdce německé říše.
Vůdce přijal toto prohlášení a vyjádřil své rozhodnutí, že bere český národ pod ochranu Německé říše a že mu zaručí autonomní vývoj, odpovídající jeho svébytnosti.
Československý president dr. Hácha a československý ministr zahraničních věcí dr. Chvalkovský vzali na vědomí požadavky, jež jsou stanoveny z německé strany pro provedení zahájených vojenských akcí. Jménem své vlády ujistili, že ihned budou učiněna všechna opatření, jež jsou nutná, aby tyto požadavky byly splněny.
Říšská vláda žádá:
1. aby ozbrojená moc a policejní oddíly zůstaly v kasárnách a složily zbraně;
2. aby byl vydán zákaz odletu pro všechna vojenská, dopravní a soukromá letadla a aby vojenská letadla se odklidila na mírová letiště;
3. aby veškerá protiletadlová děla a protiletadlové kulomety byly staženy z palebných postavení a odklizeny do kasáren;
4. aby se na letištích a jejich zařízeních neprováděly žádné změny;
5. aby se nijak nepřerušoval chod veřejného života, naopak aby byla zajištěna další práce všech úřadů, zejména železnice a pošty, které musí zůstat k dispozici vlastníku výkonné moci, který přichází;
6. aby nenastaly žádné poruchy hospodářského života a zvláště aby dále pracovaly banky, obchod a průmysl;
7. aby při výměně názorů na veřejnosti, ať v tisku, divadle, rozhlase nebo při jiných veřejných příležitostech bylo dbáno úplné zdrželivosti.
Oddíly, které se postaví na odpor, budou ihned napadeny a zničeny. Vojenská letadla, která opustí svá letiště, budou napadena a sestřelena. Letiště, která připravují obranná opatření, budou napadena bombami.
Československý státní president dr. Hácha a československý ministr zahraničních věcí dr. Chvalkovský vzali na vědomí požadavky uvedené v přiloženém záznamu, které jsou položeny z německé strany k provedení zahájené vojenské akce. Jménem vlády zaručili, že ihned vydají všechna nařízení, která jsou nutná, aby zajistila splnění těchto požadavků.