11.11. 2008
Ruskou jadernou ponorku, která pohřbila 20 lidí, měla dostat Indie
Ponorka Něrpa v docích na záběru ruské televize. foto: Profimedia
Moderní ruská nukleární ponorka, na jejíž palubě v sobotu zemřelo dvacet lidí a jednadvacet dalších bylo zraněno, měla putovat do Indie, uvedla ruská média. Příčiny nehody se stále vyšetřují. Jisté je, že plavidlo bylo přelidněné. Na jeho palubě bylo 208 lidí, loď však byla kapacitně zařízená pro 73člennou posádkou.
Útočná ponorka Něrpa měla být pronajata indickému námořnictvu na deset let za v přepočtu zhruba 12,5 miliardy korun. Indové ji chtěli uvést do provozu příští srpen, i když list Kommersant uvedl, že původní srpnové datum její dodávky museli Rusové dvakrát posunout kvůli výrobním potížím.
Indie záležitost nekomentovala, v minulosti však uvedla, že vyjednává o pronájmu dvou ruských jaderných ponorek. Posílilo by to její pozici vůči Číně v Indickém oceánu. Indie si už ponorku od Moskvy pronajala v letech 1988 a 1991.
Něrpa při havárii hasičského u pacifického pobřeží Ruska poškozena nebyla. Muže na palubě zabil freon při mylném spuštění systému. Vyšetřovatelé se snaží zjistit příčinu nehody a absenci plynových masek u obětí. Guvernér chabarovského kraje Viktor Išajev řekl, že byl testován nový automatický systém. Panují spekulace, že tragédii mohla způsobit zapálená cigareta.
Na palubě Něrpy bylo 208 lidí oproti normálnímu počtu 73. Jen 81 byli námořníci, zbytek byli civilní inženýři z doků Bolšoj Kamen. Pozůstalí po obětech dostali první kompenzace v hodnotě zhruba 70 tisíc korun.
Sobotní havárie byla nejhorší nehodou v ruském námořnictvu za posledních osm let. Něrpa je jedna z nejtišších ponorek a její rakety mají dosah 3 000 kilometrů.
USA ztratily v Grónsku jadernou bombu, nikdy se nenašla
Po havárii bombardéru B-52 se našly jen tři bomby. foto: Profimedia
Při zřícení amerického bombardéru před 40 lety v severním Grónsku se ztratila jedna ze čtyř jaderných bomb, které měl letoun na palubě. Uvedla to v pondělí večer stanice BBC. USA vždy tvrdily, že se našly všechny čtyři bomby.
Strategický bombardér B-52 se podle všeho kvůli technické poruše zřítil v lednu 1968 u americké letecké základny v Thule. Pentagon se domníval, že Sovětský svaz by v případě nukleárního konfliktu mohl na základnu udeřit jako první. V roce 1960 proto Američané začali neustále nad Thulou kroužit a její bombardéry byly připravené okamžitě směřovat k Moskvě.
Grónsko patří k Dánsku, kterému byl transport jaderných zbraní přes jeho území tajen. Jedna z misí z počátku roku 1968 však měla potíž a stroj se nedaleko základny zřítil. Následovaly měsíce hledání i nejnepatrnějších úlomků trosek, přičemž bylo posbíráno na dvě miliardy litrů ledu, z nichž mnohé obsahovaly radioaktivní látky. Explodovaly některé výbušné komponenty bomb, nikoliv ale jaderná zařízení.
Našlo se jen propálené místo v ledu
USA vždy tvrdily, že se našly všechny čtyři bomby. To ale vyvrací americké dokumenty, které byly na žádost BBC odtajněny na základě zákona o svobodnému přístupu k informacím. Jeden takový z konce ledna zmiňuje začernalé místo ve znovu zamrzlém ledu se stopami po padáčku. "Domněnka, že něco jako primární nebo sekundární (části bomby), led propálilo," píše s v něm.
Do dubna se rozhodlo o vyslání ponorky Star III, aby pátrala po ztracené bombě se sériovým číslem 78252. Další dokument doplňuje: "Skutečnost, že tato operace zahrnuje pátrání po ztracené zbrani nebo její části, znamená důvěrný postup NOFORN (z angl. Nesmí být prozrazeno žádné cizí zemi).
Pátrání ztěžovaly technické problémy, s blížící se zimou oblast zamrzala a Američany pomalu postihla hrůza. Kromě toho, že bomba obsahovala nebezpečný uran a plutonium, prozrazovala také nový design a technické specifikace vyvinutých bomb.
Nakonec bylo od pátrání upuštěno. Dokumenty naznačují nemožnost prohledat celou oblast, na níž byly trosky roztroušeny. Tři atomové bomby se podařilo najít. Američtí odborníci nakonec usoudili, že radioaktivita zejména ze čtvrté bomby se v tak ohromném množství vody rozpustila a že žádné nebezpečí nehrozí.
Ani americká ani dánská strana se k odhalení BBC zatím nevyjádřila. Stanice nicméně zkontaktovala některé lidi, kteří se na pátrání podíleli. Jeden z nich, bývalý designér bomb v laboratořích v Los Alamos William Chambers řekl, že "panovalo zklamání z toho, co by se dalo nazvat neúspěch získat zpět všechny komponenty. Bylo by obtížné pro kohokoliv utajované části objevit, jestliže jsme to nedokázali my."
Japonský generál: V Pearl Harboru jsme se jen bránili
Odvolaný japonský generál Tamogami foto: ČTK/AP
Generál Tošio Tamogami (60), který byl až do minulého pondělí velitelem japonského vojenského letectva, rozpoutal politický skandál. V eseji, který vyhrál v soutěži Pravda o nejmladších dějinách, obhajoval názor, že Japonsko za druhé světové války nevystupovalo jako agresor, protože se bránilo.
"Americký prezident Franklin D. Roosevelt vyprovokoval císaře k útoku na Pearl Harbor,“ zdůraznil.
Podobné odůvodnění nebývá mezi japonskou nacionalistickou pravicí ojedinělé. Ta má za to, že ve třicátých letech se Tokio stávalo koloniální mocností, stejnou jako západní země, a okupacemi de facto chránilo asijské státy. Útok je také obhajován s tím, že USA uvalily embargo na dodávky ropy a strategických surovin do Japonska.
"Man-čou kuo (Japonskem zřízený loutkový stát na severovýchodě Číny, v jehož čele stal poslední čínská císař Pchu-I) a Korea se osvědčily jako hráz proti komunismu“, podotkl generál v textu.
Po pádu Francie ovládlo Japonsko velkou část jihovýchodní Asie. USA původní embargo na dodávky ropy a strategických kovů ještě rozšířilo a zmrazilo vklady v amerických bankách.
Odvolaný generál přirovnal Japonsko ke KLDR
Tasó Aso, který je pouhých sedm týdnů v křesle premiéra, generála ihned odvolal a propustil z armády.
"Moje vlast se neliší od Severní Koreje, nevládne tu svoboda slova,“ postěžoval si Tamogami.
Ministr obrany Jasukacu Hamada po něm žádá, aby se zřekl odstupného. Nejde o pakatel, ale o 60 miliónů jenů (11, 8 mil. korun).
Sporné pozadí soutěže
Soutěž vypsal a sponzoroval vlastník řetězce hotelů a realitních kanceláří APA.. Porota, která znala totožnost vítěze, mu přiřkla tři milióny jenů ( 588 tisíc korun). List The Japan Times naznačil, že v pozadí rozhodnutí stál šéf APA Tošio Motoja, jenž byl stoupencem premiéra z let 2006 a 2007 Šinza Abeho.
Tamogami a Motoja se znají léta a generál mimo jiné pozval podnikatele k letu bojovým letounem.
Japonsko po 2. světové válce neprovedlo sebereflexi
Podobné názory nejsou nijak cizí nacionalistickému křídlu vládní Liberálnědemokratické strany (LDP), nikdo je dosud tak nahlas nevyjádřil.
Japonská společnost na rozdíl od německé neprodělal proces podobný denacifikaci. Japonsko se dlouho odmítalo omluvit porobeným národům a odškodnit ženy z okupovaných území, které musely sloužit v nevěstincích pro japonské vojáky.
Opakovaně se objevují názory, že japonská armáda bojovala čestně, protože útočila jen na vojenské cíle, zatímco Američané bombardovali civilní města. Masakr v čínském Nankingu, kde japonská soldateska vyvraždila asi 300 000 civilistů, však Japonci často pomíjejí.
